Autofagie, zázrak dlouhověkosti

Jan Petr Nekovar
30. 3.
Minut čtení: 2

Aktualizováno: 4. 4.

Autofagie pochází z řeckého slova αὐτόφαγος („autóphagos“), což v překladu znamená "jíst sám sebe". Zní to děsivě, ale je to přirozený buněčný proces, při kterém tělo recykluje poškozené buňky, nefunkční proteiny a jiné buněčné odpady. Slouží k obnově organismu, udržení homeostázy (stálost vnitřního prostředí) a představuje zdroj energie při stresu.

Jošinori Osumi, japonský buněčný biolog oceněný Nobelovou cenou právě za Autofagii, jeduvlnu.cz

Mnohonásobně oceněný profesor Jošinori Osumi, který za zmapování procesů Autofagie obdržel v roce 2016 Nobelovu Cenu. Díky jeho práci procesům autofagie rozumíme mnohem lépe a jsme schopni je využívat v rámci naší snahy o dlouhověkost v aktivním stavu.

Inspirace Okinawa a Sardinie

Některé báje a příběhy na youtube mluví o tom, že se Osumi zabýval dlouhověkou populací na ostrově Okinawa, ale nikde jsem pro to nenašel potvrzení. Pravdou ale je, že zkoumané populace dlouhověkých na obou ostrovech spouštějí svou autofagii zcela přirozeně, díky svému rytmu a výběru potravin.

Jednoduchý obraz, jak to funguje

Představte si, že vaše tělo je město. Během dne jsou ulice i silnice plné dopravy, všude je rušno. V noci se provoz zastaví a začne se uklízet. Ráno máme město zase čisté a můžeme efektivně vyrazit do nového dne. Takhle funguje autofagie, pokud dáme tělu prostor na úklid. Pokud během dne pořád něco jíme a nemusí to být běžná jídla, ale třeba zdravá tyčinka či káva s cukrem a mlékem, a večer ještě kolem 22:00 něco zbodneme, nedáváme tělu vůbec prostor na úklid. Ulice našeho města jsou přeplněné odpadky a provoz se nezastaví ani v noci. Během pár dnů či týdnů, začne být město neprůjezdné, doprava je neefektivní.

Jaké tedy vyplývá doporučení, pro naší dlouhověkost?

Buněčný proces čištění mý výrazný vliv na naši regeneraci. Tělo funguje efektivněji a dlouhodobě vyrovnaně. Autofagii stimulujeme hladověním, přerušovaným či krátkodobým půstem a nebo kalorickým deficitem (intenzivně cvičíme a málo jíme). Takže jak na to?

1) Poslední jídlo jezme mezi 18:00 - 20:00, ideálně už lehčí variantu.

2) Snídejme po 12 až 16 hodinách. Tím v podstatě držíme krátkodobý půst a máme jistotu, že se naše autofagie spustí a začne uklízet. Podle toho, co jsem našel, se to děje v ranních hodinách.

3) Snídani mějte spíše proteinovou než sladkou. Tady jde hlavně o lepší energetický start, který vydrží dlouhou dobu a nedojde k rychlé aktivaci inzulinu, ale k jeho postupnému nástupu.

Rozhodně jdu do toho, to vyzkoušet. Sledujte kategorii "Testuji na sobě"