Evoluce právě probíhá, vědomé lidství

Žijeme v krásné době, kdy dochází ke změnám, které zasahují každého z nás. Tento proces už jsme jednou v dějinách zažili. Nyní je to tu znovu a my máme to štěstí, že jsme toho součástí.

Evoluce právě probíhá, vědomé lidství, jeduvlnu.cz

Co to je skupinové paradigma?

Je to celospolečenský myšlenkový rámec, který většina společnosti používá pro rozhodování. Je to základní matrice, ve které se v rámci naší životní cesty pohybujeme. Je to způsob uvažování nad realitou. Zároveň tento rámec definuje, co je normální, společensky přijatelné a akceptovatelné.

Definice

skupinové paradigma je soubor sdílených hodnot, přesvědčení, norem, teorií a metod, které určují, jakým způsobem členové určité společnosti nebo komunity vnímají, interpretují a jednají ve světě.

První bod obratu (bod. 2 na obrázku)

Poprvé, kdy jsme to zažili v naší popsané a blízké historii byl okamžik, kdy jsme holistické vnímání světa vyměnili za mechanisticko-karteziánské vnímání světa.

Holistické vnímání světa zahrnovalo jednotu. Všechno souviselo se vším a protože jsme si nedokázali věci přijatelně vysvětlit a měli jsme významně vyšší propojení na přírodu, některé události byly v rukou božích. Pak se objevili lidé jako Isaac Newton (1643-1727) a další, kteří se začali ke světu chovat jako k odděleným soustavám, které žijí společně. Nový způsob vnímání by se dal zjednodušeně popsat jako: "Tělo člověka je stroj, který je oddělen od svého vnitřního stavu a od okolí." Proto se mu říká mechanistický. Padla jednota a objevila se dualita. I přesto, že jsme opustili holistickou jednotu, dá se o tom mluvit jako o evolučním pohybu směrem k vzhůru. Umožnilo to masivní rozvoj vědeckého pohledu na svět, matematického přístupu k vědě a kritériím pozorování. Lidé to postupně přijali a stal se z toho nový společenský směr vnímání. Někteří ještě dožívali ve starém pohledu (to je ta přerušovaná čára u bodu 2.), ale většina to postupně přijala.

Aktuální bod obratu (bod. 1 na obrázku)

Dnes zažíváme vrchol mechanistického přístupu. Naše oddělení od sebe, od světa, od přírody a od druhých lidí je na nejvyšším vrcholu možného. Je to už tak daleko, že jsme ochotni šlapat na naše humanistické principy a hodnoty, ze kterých jsme vyšli. Industrializace výroby se rozšířila do všech oborů, včetně našeho jídla, které již dávno nemá onu potřebnou kvalitu pro zajištění zdravého fungování organismu. To samé se děje ve zdravotnictví a dalších tolika blízkých oborů naší přirozenosti. Už se objevují první vlaštovky snahy industrializovat lidství a přinášet sociální inženýrství, které eliminuje míru našeho svobodného rozhodování a vývoje.

V 50.-tých letech minulého století se mechanistická věda dostala až na dřeň naší reality a začala se formovat kvantová mechanika. Její prvky se objevovali již dříve, od filosofických pohledů řeckých filosofů až po první měření chování paprsků světla. Její objevy přinesli potvrzení, že pozorovatel má vliv na výsledky měření. Realita přestala být tak pevná, jak jsme se z našeho mechanistického pohledu domnívali.

Tím se objevila paralela na první bod obratu. Objevila se nová fyzika, která má sílu posunout naše paradigma na další úroveň. Bourá mechanistické oddělení a staví před nás nový pohled na svět. Začíná se dít to samé jako naposledy. Jsou lidé, kteří žijí svou přerušovanou čáru, zůstávají u mechanistického konceptu a objevují se lidé, kteří objevují cestu vpřed. Začínají chápat dopad nové fyziky a integrují ho do svého vědomého prožívání.

Stav věci aneb koho dnes můžeme potkat

Hodně zjednodušeně dnes můžeme potkat 4 typy paradigmatického uvažování. Když se podíváte kolem sebe, tak rozhodně najdete zástupce každého z nich.

1) Přerušovaná čárka za bodem 1

To jsou ti, kteří zůstávají u stávajícího paradigmatu a jsou spokojený s vývojem světa a nebo jim je jedno, co se děje. Hlavně, že oni jsou v pořádku a zůstávají jim jejich pseudo pevné struktury jejich stávajícího se světa.

2) De-evolucionáři aneb progresivci

To jsou ti, kteří ženou mechanistické paradigma do extrému a prosazují anti humanistické pokračování společnosti, skrze sociální inženýrství a industrializaci lidské bytosti. Nemají v podstatě žádný vztah k přírodě a důležité pro ně je schopnost ovládat a těžit jmění na úkor ostatních, včetně budoucnosti těch ostatní.

3) Tradicionalisté aneb zpátečníci

To jsou ti, kteří tvrdí, že je všechno špatně a je potřeba se vrátit k tradičním holistickým hodnotám a pohledům na svět a věci kolem sebe. V extrémních případech prosazují pohanské rituály a tradice stejně dogmaticky jako de-evolucionáři prosazují svoje technologické pohledy na člověka a svět kolem sebe.

4) Evolucionáři aneb vědomí lidé

To jsme my. Ti, co si všímají, že není všechno v pořádku a hledají cestu, jak z toho kruhu vystoupit. Vnímají omezení stávajících struktur a na sobě pozorují onu bytostnou nespokojenost a nesoulad, který mnohdy způsobuje nemoci. Již přijali, že jejich vnitřní stav je základem jejich spokojeného a úspěšného života, včetně silné vnitřní síly a dobrého zdraví. Aktivně hledají, jak žít život více vědomě a zdravěji. Kladou si otázky, jak se posunout dál. Jak transformovat svůj život, aby se objevilo naplnění a vnitřní klid.

A co dál?

Právě. To je otázka, na kterou můžeme najít spoustu odpovědí, což je však v těchto historických situacích běžné. Není nutné znát hned odpovědi, ale je dobré si všimnout, že se změny dějí a hledat svoje vlastní sebevyjádření v těchto procesech. Vyrazit na tu dobrodružnou cestu vlastního sebepoznání a otevřít se důvěře procesu. Procesu, na jehož konci zapálíme svou vlastní jedinečnost, která zazáří v našem vlastním životním příběhu a přinese nám do života zdraví, vitalitu, štěstí a úspěch.

Pojďte s námi prozkoumat možnosti, jak může nové paradigma vypadat a jak nám obrovsky může změnit náš vlastní příběh. Vitalita, štěstí a zdraví jsou přirozené stavy našeho bytí. Pojďme je aktivovat našim vědomím lidstvím.